1. Lidské oko se vyvíjí až do sedmi let

Oko se začíná vyvíjet už během čtvrtého týdne těhotenství. V období prvních šesti měsíců se u dítěte vyvíjí centrální fixace a konvergence, tedy schopnost zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka, zraková ostrost dosahuje asi pěti procent toho, co u dospělého člověka. Půlroční dítě je schopno zaměřit pohled na nějaký předmět. V období devíti měsíců je zraková ostrost deset procent. V jednom roce je potom zraková ostrost asi 20 až 30 procent. Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk.

2. Nápadná změna barvy očí může být příznakem onemocnění

Bezprostředně po narození duhovka téměř žádný pigment neobsahuje, a proto je většina dětí modrooká. Pigmentu postupem času přibývá a až kolem třetího roku věku by měl být definitivně ustálen. Pouze u zhruba 15 procent lidí se barva očí mění v pozdějším věku. Ale v případě, že se barva očí změní velmi výrazně nebo se mění barva jen u jednoho oka, může jít o příznak očního onemocnění.

3. Oko umí rozeznat 10 milionů barev

Oko dospělého člověka umí vnímat a rozlišovat barvy o vlnové délce od 380 do 760 nanometrů. Každý barevný vjem je charakterizován sytostí, jasem a barevným tónem. Názory na počet odstínů barev, které je lidské oko schopno rozeznat, se liší. Některé zdroje však hovoří až o 10 milionech barev.

4. Tmavé brýle bez UV filtru škodí zraku víc než brýle žádné

Tmavé brýle bez UV filtru mohou být pro oči škodlivější než brýle žádné. Pod tmavými skly totiž dochází k rozšíření zornic a do očí, nejsou-li chráněny kvalitním UV filtrem, tak proniká více škodlivých paprsků, které mohou vést k trvalému poškození zraku.

5. Horské slunce může zrak poškodit víc než to letní

V zimě dochází k odrazům slunečních paprsků od sněhu, které mohou zrak potrápit víc než například pobyt u moře. Sněhová pokrývka může zvýšit hladinu UV záření přibližně o 90 procent na čerstvě napadaném sněhu a o 50 procent na sněhu starším. Oproti tomu zelená tráva odráží jen zhruba tři procenta UV záření.

6. Až 50 tisíc řidičů v Česku kvůli špatnému zraku ohrožuje své okolí

Kolem 50 tisíc řidičů v Česku ve věku nad 40 let trpí oční vadou, která je nebezpečná pro řízení. Velká část řidičů vyššího věku není schopna zaostřit na palubní desku bez brýlí. Už tři čtvrtě dioptrie stačí na to, aby řidič zahlédl chodce ze vzdálenosti o polovinu kratší než řidič bez dioptrické vady. Zatímco zdravé oko ho vidí ze vzdálenosti zhruba 200 metrů, oko s vadou -0,75 dioptrie až ze vzdálenosti 100 metrů, oko s vadou minus dvě dioptrie pak ze vzdálenosti pouhých dvaceti metrů. Navíc řidiči se špatným zrakem vůbec nepostřehnou až čtvrtinu dopravních značek.

7. Čtvrtina vitamínů je určena jen pro zrak

Až 25 procent vitamínů a minerálů, které člověk přijme z potravy, je určeno pouze pro zrakový systém. Takto získané látky ale často k dobrému vidění nestačí. Proto je vhodné používat doplňky stravy. Často stačí jedna kapsle denně k tomu, aby byly dodrženy minimální dávky látek na den.

8. Většina novorozenců je dalekozraká

U malých dětí patří mezi nejčastější oční vady šilhání, dalekozrakost, tupozrakost, krátkozrakost a astigmatismus. Určitý stupeň dalekozrakosti se vyskytuje téměř u všech novorozenců, ale postupem věku většinou vymizí.

9. Zdravá pro oči není jen mrkev

Jedním z nejčastějších mýtů, které kolem mrkve kolují, je její až zázračný vliv na kvalitu zraku. Mrkev je sice pro zrak opravdu prospěšná, ne ale o moc víc než řada jiných potravin. Zraku prospěšných potravin je celá řada. Například málo známá je kurkuma, u které je prokázáno, že kromě velmi pozitivního vlivu na zrak působí také proti nádorovým onemocněním. Pro dobrý zrak je podstatný také lutein – ten je obsažen například v obilí, ovoci a zelenině nebo ve vaječném žloutku. Na správné fungování enzymů v oku má velký vliv zinek. Proto je důležité konzumovat potraviny bohaté na tento minerál. Mezi ty patří například vajíčka, mléko, dýňová semínka, ústřice nebo pštrosí maso.

10. 3D filmy nejsou pro všechny oči

Někteří lidé nejsou schopni rozeznat 3D obraz v kině či televizi. Potíže se objevují zejména v případě tupozrakosti a šilhavosti, při velkém rozdílu v dioptriích nebo u lidí, kteří mají funkční jen jedno oko.